co táhnu od kořenů
rozkvetlé lípy
k vrcholům stromu písně
když svět je jako
(bych ani nikdy nesnil)

vesmír se nerozkládá
nad mrtvou kládou
a zní to přidušeně
kterou mi zbylo
přece k vám odvalit

není to ještě živé?
tak jako bolest
že jsem se nepřetrhl
tak jako motiv
uprostřed mého spánku