Postříkala se vodou z růžových květů
a myslela si, že bude krásná…...........nebyla!
Jen někde v dáli zaplakal růžový keř.



Přimíchala do směsi tři kapky ilan-ilangu
a opět čekala na zázrak...............přišel!
Trochu jiný – v Asii byly větší nepokoje.



Bylo to tak krásné, jemné, ženské
a bylo to voňavé a éterické…...................viditelně!
Ale její rána nemizela stejně jako potřeba dokazovat něco někomu.



Pak si jednou mimoděk sedla k dítěti, které celé rudé
křičelo pod košem v nákupním středisku ….....hystericky!
Podala mu kapesník a řekla, že by také raději byla u vody.



Seděla nežensky a nevhodně, ale stal se zázrak,
dítě se usmálo a ona najednou cítila.........že je ženou!
Od té doby se její potřeby i rány začaly samy od sebe ztrácet.