Půjčil jsem ti knihu
S Bohem, nebo bez Boha ?
ne však proto,
aby sis s ním začala tykat...
Familierně...

řeklas : Jen pár stehů někam,
do vánoc jsem zpátky...
Páté vánoce už čekám
před božími vrátky.
Marně...

Když se holím u zrcadla
myšlenka se náhle vkradla :
Stojíš za mnou?
srdce tepe,
ale zrcadlo je slepé...
Škoda...

Vrať se!
Namaloval jsem ti obraz
podhorské večerní drama
našich kopců panorama...
Fakt!
To není žádný podraz...
Takový jsi vždycky chtěla,
ještě jsi ho neviděla ...
Přijď...

Jen pár stehů,
okamihů...
Vrať se – čekání mi zkrátit...
Nestojím sic o tu knihu,
ale               přijdi mi ji vrátit!

Prosím....