Stála na štaci dvojek, kšeltovala že negóme do pěti. Luxusně volepená borka, dudáč, fasádu jak kindoš, vyžehlenou vizáž a auglema házela čúz jak rybízka . Tu klofnu, ševelím si pod fósa...
(Prča - žádné fósa sem neměl, před hoďkou jsem vysmahnul holbu.) Jsem staré pedál, tak jen jako fotku. Sahám do kabuše pro foťák...

Vyšpízla, že jsem po ní hodil čučku, jako aufpas a tak přes ramínko pustila z růžové papulky šmirglové kontraalt : Tak co, raskene, sjedem to? Koštuješ aspoň půl litra ?

Trhnul jsem se, hodil třetí a seknul úctu jakési perze, která byla v zákrytu a zůstala z toho komplet štajf. Z trapasu mňa musela vytruknót šalina - žádná křeč, dvojky mňa zachránily akorát.

Foťák zůstal v kabuši...