Občas jsou dny a pak se zdají
pohádky, kterým chce se věřit
kdy čekám zavrzání dveří

chtěla bych opět potají
brodit se polštářovým vřesem

Občas se probudím ze spaní
a nevím, proč tu ležím sama
proč oblíkám se do pyžama

chybí mi noční šeptání
o tom, co ve tmě rozplyne se

A pak se ptám a mluvím s tichem
zda nehodí se k výprodeji
jeden pár dlaní, že stále chtějí
při usínání nebýt liché
snůška vět psaných k nepřečtení
a taky hrstka snů naivních
co vracejí se, když noc spává
zakletá mysl do toulava
a blbé nápady z moudrých knih
co sotva zvládnu někde směnit