Nohy mé políbily dálku...
Shimmir 18.1.2013 | 18:29
Nohy mé políbily dálku
podrážkou prošlapanejch bot,
s únavou svou jsem sváděl válku,
však obzor sladce vábil: "Pojď!"
podrážkou prošlapanejch bot,
s únavou svou jsem sváděl válku,
však obzor sladce vábil: "Pojď!"
Den, zdá se, má už na kahánku,
župánek z růží obléká,
les šumí tichou písní vánku,
před paní noci pokleká.
župánek z růží obléká,
les šumí tichou písní vánku,
před paní noci pokleká.
A ta jej v samet pláště halí,
protkaný něžným stříbrem hvězd,
hbitě vybalím stan svůj malý
na místě schůzky vodních cest.
protkaný něžným stříbrem hvězd,
hbitě vybalím stan svůj malý
na místě schůzky vodních cest.
Z potoka vodu nabírám si
a do kotlíku sypu čaj,
pak při kytaře zazpívám si
písně, co všichni trampi znaj.
a do kotlíku sypu čaj,
pak při kytaře zazpívám si
písně, co všichni trampi znaj.
Ohýnek vesele si praská
a voda šťastně klokotá,
na srdce tiše ťuká láska
k té, o níž často se mi zdá...
a voda šťastně klokotá,
na srdce tiše ťuká láska
k té, o níž často se mi zdá...