v prázdném hluku velkoměsta
vprostřed dědiny stoletá lípa
pustá jsou člověčí místa
jak čerň v kávě sraženýho mlíka

svět kolem nás smutně kráčí
usychající chléb na dně řeky
duhové lejno pláč smáčí
v nahotě komínů tajou vzdechy

a já?

procházím neviděn