Šeptaly si spolu lžičky
rozpálené od kávičky:
Až zas budem v šuplíčku,
za sebe si obě lehnem,
zaklesnem se v dolíčku.

Ti co s námi kávu míchaj,
k našim slovům nedoslýchaj,
nehladí se po duších.
            Ba ne, už se v sebe dívaj!
            Ticho, lžičky…! Nerušit!