O, Lago! Rogalo
Itala na lati,
éro choré,
závodilo. Oli do váz
dala nálad.
Ital v lati
natí vítán
liše řev i sexu sílu tulí. Suxesive řešil
on vad eskalaci. Pic, a lak se, dávno
(u!, teze veselá) nepojiv, odrolí lordovi. (Jo, penále se veze tu.)
Kapota nato pak.

* * * * *

O Lago rogalo
Itala na lati
trk-škrt, trk-škrt, trk-škrt…
I ta lana, lati…,
trk-škrt, trk-škrt…,
víš, jen o kru zavadí. Dav, azur konejšiv,
mu rum
nedodal. V zenitu ti Ital, a na lati, i tuti, nezvlád’, o!, den.

„Ej, ámen,“ dí on jako kanár dodrán a kokajnoid nemaje.

* * * * *

Ital v lati
tiše sešit.
Hit, sen — nestih’.
Zebe. Bo zatím do rakví, živ, kar odmítá. Zobe bez.
Umírá, má rýmu.

Medaili a ’dem’!

Špína!: Hravě ta guma mu gatě varhaní. Pš…!
Do hrobů úbor. Hod
na pýr… a zarýpán.
Metál blátem
nezaházen.

Nápis: „Jsi pán
u nebe z ebenu.“