Chci nechat si tvé kapky
            stéci do sklenky
a poté se z ní napít,
            jako z milenky,

chci uchopit ji něžně
            za baňku, za stonek,
když nápoj barvy třešně
            voní jak záhonek,

Chci vychutnat tvé vůně,
            co padaj z oblohy,
co vypil bych je z tůně,
            již skrýváš pro Bohy — — —

Však natahuje ruku,
já polkl a jen hles…,

            když sklenka se mi v cuku,
            vznesla až do nebes.