Každé nové — jak té, co šla dřív,
dotýkám se prostřednictvím čiv:

Hlas — v něm vzruch,
vnímá sluch.

Díky vůni
po ní stůni.

V ústech pnutí
z jejích chutí.

Ostřím zraku
sním v zázraku.

Díky hmatu,
má mě v chvatu
do záchvatu,
do kómatu...