Z té vápenky zbyl komín křivě čnící
a stěny bílé skály vylámaný kus,
exoty květů v trávě při silnici
kde odložil jsem klobouk, hůl i hubertus

Únavě noci svižně v opozici
paprsek první zved tah divokých hus,
že romantik jsem rodem po přeslici
jak závoje bych spatřil přelétavých Múz

Vous dozrál v šeď a komín odstřelili
teď panel k nebi ční, pohled zarputilý
již sotva křísne o plané angrešty

jen skály kus tu dosud dřímá bílý
Divoké husy se letos opozdily,
či minuly snad to nové předměstí?