ty marná vášni, káně bloudící
smutek sotva skryješ za oblohu
pro radost písně, co znají slavíci
pro vůní dosud netlejících stohů

pro hebkost dlaní, rozechvění víček
v bouři nepravd co sotva mlčet zná
jak v spirálách chmýří pampelišek
zášť propasti se jeví bezedná

ztracených veršů lichý pantoflíček
klenba sálu dosud menuetem hrá
vzkazy psané stopou do cestiček
pod tíhou pravdy když prolomí se kra

s osudem pak osud protnut kolmicí
nad pustinou nekvetoucích hlohů
ty marná vášni, káně bloudící
dál odpočívej žití na ostrohu