Nedávné setkání mě vrátilo k básnické sbírce "Otevřu ti, tvá Sezam"
a nejen ke knize...
***

Lehce oželím své pozornosti ztrátu
k těm vzletným veršům a krásných tváří kol
jak bleskem tvého fotoaparátu
zas citů interesu psán je protokol

To v opozici při rozevlátem gestu
almanach odhodíš k zlosti bohémovi
v chladu, jímž vrchol sálá Everestu
co slovo trn, jak v houští akátoví

Pak odchází i s mými vzpomínkami
ten nejsvětlejší bod pozdního žití
Algebry vzorce mezi závorkami

virtuální květ, již torzo, bez reklamy
Otevřeš, Sezam, mému vlnobití
či dál jen smím číst tvoje autogramy