Zhasíná noc na strmé estakádě
kde zkřehlý asfalt cvaká do podpatku
je příliš dlouhá, dlouhá na procházku
přes mosty dávna, poskládané v řadě
Proč slunce dnes vyšlo na západě

a východ žene mraky přes chlumy?
Jsou myšlenky jak popel nad krátery
co bouřlivák rád smetá svými pery,
kry osudu když nové hlásí přesuny
jimž čelo bázlivce jen zpola rozumí

To cesta na cizí je hemisféru
kde vágní krok se s melodií snoubí
jíž krysaře hvizd lákal do podloubí,
za hory duchů, řeku za sedmeru
Těch strmých estakád těš se na nádheru