Něco se stalo...
Marek 23.7.2014 | 9:01
Psáno v předvečer sta let od vypuknutí První světové války...
Něco se stalo v ruce Pandořině
zámek se třásl, zámek u dveří
Někdo vzal malou z mnohem větší skříně
svit rychle zhasl
Kdo jen uvěří?
zámek se třásl, zámek u dveří
Někdo vzal malou z mnohem větší skříně
svit rychle zhasl
Kdo jen uvěří?
Pustili běsi, vypustili duchy
padala víka nově zemřelých
umrlec čte si
k nářkům zítřka hluchý
živý si zvyká
už ho sevřeli
Lež klidně vstala, strach byl na posteli
líně si zívla, spolu uspějí
zas bude v gala, až všem rázně sdělí
na co již kývla
v smíchu peřejí
Hledali cosi, co se bude hodit
zázračný důkaz, náboj před bouří
Že matky prosí? Že snad budou rodit?
Povel dá ruka
oko nemhouří
zázračný důkaz, náboj před bouří
Že matky prosí? Že snad budou rodit?
Povel dá ruka
oko nemhouří
Škrtali dluhy, hroby zaplnili
tíseň se sklání tíseň zažraná
čerň v spektru duhy
říká, že je shnilý
Svět mnohá přání
s kletbou na branách
Něco se stalo v ruce Pandořině
právo se právě silně mrzačí
Vztek vyšel na lov a lež stála při něm
z pravdy je havěť
skrytá v bodláčí
právo se právě silně mrzačí
Vztek vyšel na lov a lež stála při něm
z pravdy je havěť
skrytá v bodláčí