Opilec a básník v tuto dobu
zas setkali se pod orlojem
kdy dvanáctero svatých
lhostejně se řadí do průvodu
a zastřít nemohu ten dojem
že v očích jejich plachých

je střízlivosti již pramálo
Proč potácíš se, katedrálo?

Půlnoc bije, zní úder třetí
za efektů ohňostroje,
kumpáni od hospod a barů
již padají si do objetí
a dav, jásající vstoje
jak historie do bazaru

v krizi s jedenáctkou veterán
z mětských zvolna prchá bran

Ten mladík, co vstoupil do arény,
krom dvanáctky na svém dresu
čím bude rád, jak řek by klasik
Snad žalostné nenese jen změny,
zde však nikdo nepodléhá stresu,
opilec, ani rozjařený básník