Po loukách vane vítr,
sklání se k zemi
a v pláni zelené,
jak samo je mi.
 
Po vodě plyne listí,
houpe se v pěně,
na chvíli točí se.
Jak samo je mně.
 
Po nebi bílé mraky
kouzlí své lemy
a já plout s nimi smím,
jak samo je mi.
 
Po slovech roste ticho,
zpívá si temně,
a já noc objímám,
jak samo je mně.