Říká se, že z deště moknou vlasy
a voda stéká do mokasín
že s létem bývá neveselo
když v lesklých kalužích oněmělo

proteklo chodníky
uteklo s bůh-ví-kým
zatímco ve víně
plavaly nečinně
omleté refrény
no, a v nich schoulený
večer, co nevěřil
že trefí do peřin

říká se, že kapky na ramenou
na to, proč leje, zapomenou

a ruce těžknou na klávesách
skleněné úsměvy na dno klesaj
potom se táhnou beze spěchu
a lapaj v osnově po nádechu

říká se, že je pošetilé
když prší holkám do košile

na bílá kolena
ze sukně svlečená
a pak jim nesměle
stéká déšť po čele
na brýle z lepenky
a stopy od rtěnky
ze které neváhal
slíbat růž donaha

poslední sloka je hořkosladká
k stehnům se lepí vlhká látka
a přesto, že ten slejvák studí
nechce se z něho ještě vzbudit