namaluj krev na stuze
ruku slepce

sahájícího po duze
motýlí studánku
oblohu bez vánku
úsměv dítěte
zářící oči

prstence vlasů

a šedý dým z cigaret
postavu holčičky se znalostmi ženy
vzpomínky na dětství

v krabičce od karet

namaluj tu sladkost
která mezi námi

zdá se být zjevením
víření bubnů v dálce
vyschlou tůň

pavoučí oči

ze kterých mám strach

vyjedenou slupku

město v nekonečném křiku

svět palácových psíků
půdu

co táhne nás k sobě

 

hlína zatracená

 

vidinu anděla

co vždy sráží mě na kolena
pokrytecké ticho
a všechny ty krásné a nebezpečné věci

 

namaluj zvonkohru
ať nemusím krást zvonky jiných symfonií
a můžu si zahrát svými

 

namaluj

zrození

smrt
děti

omluvy
vánek hladící mou tvář

 

to, že tě asi miluju

 

podzimní volání svlékajících se stromů
cestu krve

proudící v žilách
strhanou tvář starce

kterou přelétl záchvěv rtů
oheň a vodu

 

namaluj

 

prosím

 

 

mé druhé já