labyrint
všech svých Mínotaurů
 
v největších mrazech
studny plné medu
a peří dotyků
 
koně k řece         a dál?
 
spása prokletí
paradoxy v kapce vody
 
zub času nahlodá i punc ryzosti
 
život si potrpí na zabíjení
a láska stejně víc chutná naslano