Na poříčí
ozvěnou
maří stonky
v ostrém véčku baritonky
a můj bodlák
voní do skla

Na poříčí
klíče klíčí
zabouchnuté zevnitř
duté
a v nich mléko
z mlíčí zpité
vybrnkává

smutek smutek

Naklání se hory blíž
zalehnou tě
místo vzduchu dusný plyš

neztyřená guma praku
holý pupek bez rozpaků
zastřenost jež krade straku

Rosy zdi lak
bez optání
rozsvítila
smola z klád

hladím záda...půjdeš spát