Těch pár dnů se asi jenom zdálo

že zase v polštářích slyším smích
a slovům, co nosím na dlaních
nebývá po ránu rozespalo

že jsem ti ve stínu velkoměsta
psala, dnes se mi nechce usnout
na co vše myslím, když je dusno…

… takový měsíc se prostě nestal!

bylo to sladké a nedočkavé
jak malý brouk, co v sklince plave
a věří, že jednou najde břeh

místo toho se utopí na dně
v srpnu, jenž chutná víc než chladně
ačkoliv přestává chytat dech


Inspirace? Phil Glass a jeho Koyaanisqatsi.
Pondělní optimismus, nedělní kocovina, studený večer a podezřele tiché tramvaje.