Laškuji s dálkou na kolejích
cesty cíl že předem nechci znát
utopen v básních, zní smutně z nich
veršů vír do oněmělých vrat

Ztracen již málem krok slepých rýh
zrušené u pošty pod loubím
k návratům třásní zpět na výstřih
odhalen jak sotva doufat smím

Mazlím se s ránem pro první hřích,
první vždy ať stal se tisíckrát
od racků hejna chybí mi smích
pro let v dál tam za ostnatý drát

S rozpaky žáků při procesích
najdu úkryt trapně za proutím
sbor funebráků zapěje z knih,
laškuji zda někdy vystoupím