Za okny párek hrdliček
v dost monotónním vrků vrků
jak jednoduchý zpěvníček
však na pozdrav jim zvedám ruku

zatímco je mi do tance
u plotny vařím oběd muži
připalují se lívance
na výtky nemám hroší kůži

hrdliček pár se vzdaluje
zmizely drobky z parapetu
mé nitro ještě tancuje
a pohled provází je v letu

spálené prý je základ krásy
ví to můj muž? ach! neví asi