Tam
 
 
     vidle u žlabu maštale
     chudší o třísku co zůstala mi
     v dlani
     a v šeru nastalém
     stesk lomí kámen na opuce
     slzičkami
     panen Marií
 
     hvozd platí korunami
     za močál co kdysi snad zdál se ohyzdný
     přemožen svojí árií
     skřivan pad´
     naboden kopím divizny
     apoštol a poštolka stínem se mihnou
     ruku v ruce
 
     medvídek menhir v bučině Vidhoště
     člověk co pro teď a provždy byl vyhoštěn
     jak já
     vzdechne tence
     ze světa že odcházíme nazí
     a kdesi v mracích hledá tváře
     a tváře nenachází
 
     stesky a stezičky v mojí hlavě
     dnes mi tak šumavě
          š u m a v ě n c e