Tamtam
Helen  8.3.2015 | 8:03
Dlouho jsem váhala, text již není akutální, přesto před nedávnem jsem se k němu vrátila a dost jej předělala... vkládám spíše ze zvědavosti, a možná se opakuji, vaše připomínky tu mi již několikrát výrazně pomohly, za což všem moc děkuji.
 
Podivné zvuky tamtam.
Hlubiny vzdouvají démony.
Z ideálů
terárium slov,
mrtvé moře,
ničivé vlny.
Nebe sténá.
Zlověstný hrom.
Ohnivý blesk prořízl nebe,
krvavou dýku pokřiveného kříže
zabořil do srdce
labuti bílé.
Bolest.
Zoufalství.
Pláč.
~
Jsem  vílou v moři slz.
Bez křídel,
bez nohou,
s labutím pírkem
proplouvám samotou
k hladině pod hvězdnou oblohou.
Tisíce hvězd září nade mnou,
milióny rolniček zvoní,
však, kde jsi můj Milý?
Nevidím Tě!

 Pohasla hvězda v rozptylu létavic.

Smutek stahuje dolů,
míjím hejna laškovných delfínů,
zahradu růžových korálů,
predátory chladné jako kov,
klesám ke dnu,
bože...