Dovedeš si připustit bolest - i za cenu že tvoje síla
bude pak 
částečně ignorována?
Dovedeš - pro pohádkáře - 
zhmotnit duhu z marcipánu a následně 
evokovat bolest zubů
z tolika pitomých 
dívčích snů?

Dovedeš přetvořit bolest do malých kudrnatých měsíců? A vylovit mé mrtvé city 
jako z kompotu provoněný 
nezkažený 
plod? 

Udávíš se tím?
Až ti opuštěná planeta zakrouží okolo paty a zvolá tak 
jak si to realista nepředstaví:


Pořád jsem tu a slyším tvé sliby! 

A budeš mne prosit o trochu vody
z pouště na níž     rozsah mého metru stačí?
Bude to všechno poznat hned?
Ne - 
A sebeúcta pouští třešni. 

Kdokoliv přijde     ať nejdřív si to   rázně zkusí!!! 
Poznám už po hlase

o kolik hodnot vzestupnosti žalu 
se liší 


kontrakce srdcí snících


po střetu lhářů s obětí