Dřív jsi mi nosil spoustu krásných květů...
Shimmir 18.4.2015 | 17:29
Inspirováno krásným sonetem našeho barda JC seniora, který přeložil poslední z Portugalských sonetů E.B. Browningové. Nasál jsem myšlenku a zasmál se několika verzím strojových překladů, které si již neví rady ani s dávno zapomenutým tykáním i řadou dalších slov a pak jsem popustil otěže fantazii...
Dřív jsi mi nosil spoustu krásných květů
v zahradě kvetly léto celičké,
i v zimě zdálo se, že s námi je tu,
rozkvetlá louka v temné světničce.
Tak prosím Tě, ve jménu naší lásky,
navrať se drahý, ve vzpomínkách zpět,
nos mi zas růže nebo sedmikrásky,
jak činil jsi před dlouhou řadou let.
A slova plná Tvojí vroucí lásky
mi teď, můj milý, s něhou šeptej zas,
zapomeň, že nás oba zdobí vrásky,
než života květ navždy zvadne v nás.
Láska jak pták se z teplých krajin vrátí,
a smutku mrak se z mého čela ztratí.
nos mi zas růže nebo sedmikrásky,
jak činil jsi před dlouhou řadou let.
A slova plná Tvojí vroucí lásky
mi teď, můj milý, s něhou šeptej zas,
zapomeň, že nás oba zdobí vrásky,
než života květ navždy zvadne v nás.
Láska jak pták se z teplých krajin vrátí,
a smutku mrak se z mého čela ztratí.
