Cukr
Dota Slunská 3.5.2015 | 21:45
pekařova žena plete pěšinku mezi provazy deště
jako vánočku
rozcestník hrot indiánského šípu
narovná zalomená slova
slepí je horkou slinou do syrova
/nehostinná třtina/
vikář si zvyká
na zarostlé pastviny
pro jedno až
pro druhé ač
noční mrazy povolí
až
ač
přimrzne pookřálá myšlenka ke kovu zábradlí
zaskučí nad madly mrholení steny
rozmžikané autogeny
a saví kabátníci vyloupili život z usní
předstírají že jsou trvalí
a nepropustní
když přehlíženost tichem řinou
víc než zoufalostí Kasandřinou
a drží mraky
tráky
z lodyh
/žádný oddych žádný oddych/