Dnes, Francois, bez balady
přisedáš si k mému stolu,
volný župan ti snad vadí
že ňadro nekryl apoštolu
 
Vážně, je to  tlustá Margot
mezi betonem a dřevy,
tajemství zná mužských kalhot
i chuť kvasu jižní révy
 
Šanson housle vyzval k tanci
za otisk dlaně na bříšku
v "Carpe Diem" s nonšalancí
jak znals ji, mistře Františku
 
z hampejzů, nevěstek chrámu,
to požehnaných již je let,
víš, zač dnes je Margot v rámu?
Za deset tisíc?
Za třicet!!