Nerozkvete všechno, co kdy vsadím
snad naivně jsem slovo k slovu klad,
z dávné louky, provoněné mládím
zbudou tůně rozhoupaných blat
 
Jednou vítán, jindy zase vadím
nahlédnu-li za ostnatý drát
Jsou mé verše pouhým harampádím
hozeným na cizí vinohrad ?
 
Netoužím hrát bustu v síni slávy
stohlavé byť napsal jsem již znělky
Jeden tón vždy chybí do oktávy
 
jeden směr, ten v němž jsem tvrdohlavý
nevzdávat se kouzel léčitelky
lásky znak co šije na rukávy

*