Stál jenom s kufrem, na nádraží
sbalený život, přes čtyřicet let
o všechno přišel, slunce praží
nějaké světlo ale nevidět

 

Děti již více neuvidí
zlomené duby ohlašují věk
když chybí lidskost
co je z lidí?
Plechově zazní rzivý bubínek

 

 

 Nebylo pro něj zpátečního lístku
někdy je doba chudá na pojistku
jak jen to jméno?
Terezín

A potom už jen cesta do neznáma
možná pak zkusil ještě sebe klamat
poslední dech mu
bere plyn