tak nevím

 

snad jsem zanechala stopu
i ve tvém biotopu
v deltě, kde sny rozlijí se v realitu
a loďky z papyru
stahují ke dnu krokodýli

 

a možná se jen bohapustě mýlím
když v odvěkosti písku
smysl hledám
(zas je tu středa, u pyramid davy)

úžasně mě to baví
když učím lítat dravce
příběhům slova kradu
a z tvého oka třísku
jenom tak pro parádu si vetknu mezi řasy

na dohled od pointy, už oba šedovlasí
a pořád milujeme život

 

než dojdem na hranici
než dojde kyslík v plicích
(anebo pivo)