Spanilá krása šla nocí vstříc
jak myslivec zradil
V zrcadle zrůdna tvář

 

A že ono není lhář
pravdou ji zchladí...

 

Rudá slupka
pod ní zlo otrávených jader
co zastavilo dech

 

Sedm kahanců
rakev skleněná
eben i snežná zář

 

Princ koně popohnal
dal se v spěch
by oživil dech...

 

a když kola vozů
kamenům jela vstříc
tu vrátila se lícím

 

barva jonatán