Naposled unaven jen kopnul proti vodě
Posledním tempo jen býti blíže břehu
Zachránit sen, uvěřit v život v shodě
Obrátit zlo, v lásku a snad i něhu

 

Poprvé v novém dnu se pokusit zas napít

Z pramene žítí a mít zas trochu radost
Okamžik přítomný, ten co dokáže nabít
A smutku ukázat, všech jeho zbraní malost

 

Pak se však ponořil v ten beznaděje bazén

Kde bylo poslední jen stéblo zvoucí k žití
Stačilo chytit se a držel se jak blázen
Na to má právo přec každý kdo něco cítí