Pozdně listopadová
Dota Slunská 28.12.2015 | 22:25
Hravá. Klavírista.
A najednou máš kosti v břiše
a venku se trhá cikánčina duchna,
můj chlapče jak rozsívka.
Ležíš pod pletenou dekou
a na stolku ti kouří čaj,
to jen ta horká pára chodí na kývandu
kolem tvého kanape.
Ne, neřeknu: „Pojď ke mně...".
Vím, že tvé oči mají zvědy
a ani já nemám za uchem dubové třísky.
Půjdeš v bačkorách na bál,
abych byla kousek od tebe a smála se tvým štrachandám.
Má lásko.
Nezajímá mě lesk tvých očí, to jen ta námaha v nich číst.
Říkáš: „Po tmě voď mě a hrozně hroz mně,
poť mě potmě, něžně než mně
odpovíš.”
Už se venku perou mlynáři,
chytáš mě kolem pasu a pak...
...jdeš se podívat na hvězdičky.