Už brzy dotiká. Má ulice
nebude prázdná, nocí užaslá.
Chodec zmešká ohrady, kde pásla
svá jitra šedorůž v pohnutém cé.
Už brzy dotiká. Svou závoru
utrženou, jako z houslí struna,
rozezní do synkop světlá luna
a srovná svůj nápěv s dřevem javoru.
Už brzy dotiká. Po spirále
poletí, jak lístek v kraji moří,
kde neviditelný neuhoří.
A slepý vloží na šíj korále.

Tikám, tikáš, tikáme. Ulici
kytar prozpíváme na petlici.