Někdy mám pocit
jako by ji nepřestřihli
Tenkrát stávali tátové za dveřmi
Možná jsem se jen začala moc bát
že se ztratíš i ty
tak jsem ji držela
a upletla si obojek z mléčné dráhy

Ne
už neuteču
Jen se občas toulám mlhovinou
a hledám v hvězdokupách naději
že se vrátí čas

Ty půjdeš přes dvůr nemocnice
Potkáš mýho tátu
a on se tě zeptá

Kam jdete slečno?

Rozbil se mi háček

Spravím vám ho

Vezme násadku od plnícího pera...


Až si uháčkuješ bílé rukavičky
řekneš
ano
a já se vám narodím