není to nijak těžký
 
uklouznout na schodech kalnýho jitra
mít na sny pech
a bez bot nazout si běžky

směr Země Nezemě, kde není zítra
jen pakáž všelijaká
se hemží na dně kádě
 
můj ranní dech by porazil i draka
nemluvě o náladě

není to nijak těžký
rozbít si ústa o vlastní realitu
kostlivce tahat ze skříní
a ze stěn bytu
echa
 
a přece
 
je život meandr, ne lajna
a budoucnost, víceméně tajná
dál do něj zlomyslně vrůstá

uhnízděná vskrytu
drží se osudu jak blecha
 
a tak není kam spěchat
a není těžký zůstat
 
když pořád se mnou
jsi tu