vločky sevřely prostor jako kleště
s grácií jelena
vstupuje svlečená
v luku Skadi sníh je mladý
a my prokleti kdesi v podletí

kolik je jí let?
vypadá jako by vůbec nespala
a přece je tak svěží
tak smělá
a úplná najednou

/měla ho v očích
ale viděla jej
jen když se dívala pryč/

v závětří rovnoběžek
svolává do prázdných nádob závěje
komoditou tání na nejmělčím patře
devastuje hloubku pískem
pískem jenž bezprostřední dotyk zastřel

pravidelně oddychoval
když tmou lítaly záblesky vyvanulých blah
o cíl štípané třísky na potemnělém špalku noci
přes zasněžená spáleniště na bestii na kolenou sáh
když snažila se zapomenout ve swingových krocích

/měla ho v očích
ale viděla jej
jen když se podívala na sebe/

od východu na sever