Až ...
Anna Marie 13.3.2016 | 16:23
Jedna malá na víkend, snad potěší ...
Ve vírech vzdušných
podzimu vůně snáší
prsty pročesává trávu
splín dušiček zháší
v luk ohne
ty se zemí spjaté
ať mladí jsou
či kmeti století
a výdechem svým
holí každou hlavu
ta do všech stran
v barvu se rozletí
té ledové v plášti bílém
země plátno chystá
než připluje k nám
za skřehotu vran
v mrazu květů čistá
jen vyvoleným
koruna Krále
v zlatu mědi září
teď šeptají stále
Všem
živým i neživým
co lesa mají uši
tu pohádku prastarou
o čertu a duši.