Kam chodí slunce spát...
Shimmir 25.3.2016 | 12:20
Kam chodí slunce spát,
nám vkročit dáno není,
jen s Lunou veršovat
smíme si po setmění
a hvězdám svěřovat
své sny i touhy zase,
na Lásku ódy psát,
kořit se ženské kráse,
tiše si rozjímat
o tom, co snad je passé,
či si na lovce hrát,
co po lani své pase.
Krásné je jen tak snít
a do veršů sny vložit,
chvilku sám sebou být,
své srdce k nohám složit
té jedné jediné,
co v něm již dlouho žije,
když zní zas v hlavě mé
nádherná melodie
všech slůvek, kanoucích
z těch pro mne božských retů,
a rolničkový smích
při schůzkách v arboretu,
svou žhavou touhou žít
a něžně si ji hýčkat,
před světem ji však skrýt
a vhodné chvilky vyčkat,
než srdce zatroubí
ku rozhodné již zteči:
Smrt nebo vítězství!
Čin předčí plané řeči...
nám vkročit dáno není,
jen s Lunou veršovat
smíme si po setmění
a hvězdám svěřovat
své sny i touhy zase,
na Lásku ódy psát,
kořit se ženské kráse,
tiše si rozjímat
o tom, co snad je passé,
či si na lovce hrát,
co po lani své pase.
Krásné je jen tak snít
a do veršů sny vložit,
chvilku sám sebou být,
své srdce k nohám složit
té jedné jediné,
co v něm již dlouho žije,
když zní zas v hlavě mé
nádherná melodie
všech slůvek, kanoucích
z těch pro mne božských retů,
a rolničkový smích
při schůzkách v arboretu,
svou žhavou touhou žít
a něžně si ji hýčkat,
před světem ji však skrýt
a vhodné chvilky vyčkat,
než srdce zatroubí
ku rozhodné již zteči:
Smrt nebo vítězství!
Čin předčí plané řeči...