vysoká tráva posekána
možná jen zvadla
co já vím
a pryč jsou nedočkavá rána
i zimě náhle schází rým

večer se dívá do plamenů
už se ti nechci nikdy zdát
shořím
víckrát si nevzpomenu
jak odbarvil jsi listopad

až slunce řízne do pupenů
jaro se začne malovat
připiš si tužkou k mému jménu
téhle jsem neměl nikdy lhát…