minima
hanele m  7.5.2016 | 18:51
pokůsky.. po čase
 
  
 
tii
 
 
                    i v závějích voníš
jak sluncem hlazené lístky čaje
vyhnán z ráje
tančíš s nadějí
 
                    a pro ni
 
 
 
nennu
 
 
občas se zapletou
ruce                        slova
tak nezapomeň pamatovat
jak v tečkách za větou
srdce tluče
 
       s obručí i bez obruče
 
 
 
oorun
 
 
               na věků věky něhou se zadlužit
              ulehnout do stínu na břehu Řeky
 
          ještě čas neminul a vášeň je věčná
 
             cesta je pořád           nekonečná
 
                                 je v žilách i na kůži