jazykový koutek
hanele m 8.5.2016 | 17:22
já vím, že nikdo nejsme neomylný, ale tohle je něco jako moje češtinářská noční můrka..
Existují výrazy nebo slovní spojení, co mi nedávají spát. Tak namátkou vyberu skupinu často se vyskytujících podstatných jmen, odvozených od téhož slovního základu: -mna. Jsou rodu ženského a skloňují se podle vzoru “žena”. Uvedu pár příkladů:
“..až uši bolí nademnou” – tento verš jsem četla zrovna dnes v jedné básni a myslím si, že by mohlo jít o nějakou nepříjemnou nemoc, postihující hlavně horní tělesné partie, podobně jako její přízemnější varianta, nazývaná “podemna”, která působí zejména na prsty u nohou. I když tato mutace bude asi mnohem bolestivější, na což usuzuji z dříve čteného či zaslechnutého sousloví: “..zem se podemnou zachvěla”. Musí to být nepředstavitelně intenzivní bolest, když lidem kroutí prsty u nohou tak, až se chvěje i matička Země.
Podle jiných autorů (možná jde o různé krajové výrazy) by se mohlo jednat také o jistý odstín modré nebo látku, která modré zabarvení způsobuje, viz například “nebe modré nademnou”.
Dále je tu “semna”, často používaná spolu se slovesy pohybu: půjdeš semnou, projde semnou – což by mohlo naznačovat, že semna je místo, skrze které se můžeme dostat na jiné místo, tedy kupříkladu les, háj, park nebo zahrada. A tady asi opět záleží na rodišti básníka či romanopisce, protože existují i další varianty – předemna a zamna (podobně jak žufánky, šufánky, sběračky a naběračky). Těmito místy se často ozývají kroky, hlasy nebo jiné zvuky.
Ale také se objevují příklady, které nás mohou zmást a významově zavést jinam – já musím přiznat, že marně hledám význam spojení následujícího typu: ulehla semnou a za chvíli předemnou roztáhla své nádherně tvarované štíhlé nohy..
Opravdu nevím, kde nebo proč to udělala – a už vůbec netuším čím..