Znala jsem pana Málera
jak muže znává kdekterá
pan Máler to byl moudrý pán
vysoký štíhlý elegán
měl knír a vlasy na patku
a usmíval se zpočátku
 
Jak kvapem běžel kolem čas
ten úsměv ochladl a zhas
už nebyl jako z reklamy
největší mezi hvězdami
čas nešťastný jak galéra
semlel i pana Málera
 
Dnes v parku sedí nečinně
vrásčité ruce na klíně
šedivé vlasy za uši
co bude zítra, netuší
smířený, ztracený a sám
pan Máler, věřte… já ho znám…