Byl jste můj rytíř des Grieux
já pro vás byla motýl… včela
čím křehčí křídla, tím víc planou
jako bych o tom nevěděla

Oč víc se tiše modlíme
o to víc druzí s klidem hřeší
jak kárat toho na oslíku
že převyšuje hlavou pěší

Život je jako houpačka
na kterou jenom blázen sedá
čím víc se zhoupne, tím dál letí
a ubrzdit ji… to se nedá

Až na kocábce prohnilé
odvezou hříšné na galeje
budete sám… a moje růže
už nikdy nikdo nezaleje