Budí mě výkřik, v okně chlad,

dva džbány očí vpíjí sklo,

to divno skrz se protisklo,

holota zkouší nazírat.

 

Nehne se rám, jen odraz v něm.

 

Buším, svět uvnitř pohasne,

stín strnul vprostřed sebe sám.

Jsem tady? Ani nešeptám,

jenom dech polkne nehlasné.

 

Někdo je uvnitř, někdo vně.