proti_mluví
hanele m 6.9.2016 | 8:31
byla jsem větev
samorostlá
stokrát jsem počítala do sta
a zase zpátky
abych zadními vrátky
našla cestu vpřed
byla jsem stéblo
tonoucího
štěstí se kolem párkrát mihlo
a bylo zas pryč
zadní vrátka na paklíč
a dokořán svět
byla jsem - nejsem
v labyrintu
za krkem čas co nutí k sprintu
celá ve zmatku
pomalu vpřed pozpátku
na začátku konec nevidět